Argumenty

Česká republika v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny. Starší z nich jsou _ Temelín Dukovany (*) Tušimice , které čistě teoreticky mohou běžet až do roku 2045. Naopak typická projektovaná životnost zcela nového nebo zásadně modernizovaného bloku se dnes odhaduje na cca _ 40 let 60 let (*) 100 let . Pokud jde o emise skleníkových plynů během celého životního cyklu, jádro produkuje zhruba pouhých _ 12 g CO2e/kWh (*) 50 g CO2e/kWh 400 g CO2e/kWh , což je srovnatelné s větrnými elektrárnami. Budování nových bloků je však masivní ekonomická výzva, přičemž orientační cena jednoho velkého reaktoru se dnes odhaduje na minimálně _ 50 miliard Kč 160 miliard Kč 400 miliard Kč (*) , což z jádra dělá jedno z finančně nejnáročnějších strategických rozhodnutí státu. Pokud započítáme celý proces od prvních studií proveditelnosti, EIA, tendru až po samotné lití betonu a spuštění, častý horizont velkého projektu dosahuje až _ 5 let 12 let (*) 25 let . Hlavním argumentem pro tento typ zdroje tak zůstává jeho schopnost dodávat stabilní výkon bez ohledu na počasí, protože koeficient ročního využití (capacity factor) u moderních reaktorů běžně přesahuje _ 35 % 60 % 90 % (*) .